Ovttasbargofierpmádat davvisámegielat doarjaga doarjjan

Guttorm M. (2023). Ovttasbargofierpmádat davvisámegielat doarjaga doarjjan. Tietolinja, 2023(1). Pysyvä osoite: https://urn.fi/URN:NBN:fi-fe2023062865288

Giđđat 2022 Álbmotgirjerájus álggii Sámegielaid doarjja digitála bálvalusain -fidnu, man áigge huksejuvvo davvisámegielat doarjja golmma Álbmotgirjeráju bálvalussii: Finnai, Fintoi ja Kotoistus-bálvalussii. Dát oktiilaktáseaddji bálvalusat ovddidit ruovttueatnanlaš kulturmateriála digitála oažžuma. Finna lea máŋggabealat bálvalusollisvuohta, mii fállá kultuvrra, diehtaga ja oahppama sisdoaluid viidásit buohkaid geavahussii. Finto fas buorida dáid sisdoaluid gávdnama materiálaid govvideamis geavahuvvon ontologiijaiguin. Kotoistus-bálvalus dahká vejolažžan iešguđetlágán diehto- ja gulahallanteknihkalaš buktagiid dego telefovnnaid ja dihtoriid iežasgielat geavahusa Suomas.

Fidnu ulbmilin lea buoridit sápmelaččaid diehto- ja kulturárbemateriálaid oinnolašvuođa ja olahahttivuođa digitála bálvalusain. Dát ovddida sápmelaččaid gielalaš vuoigatvuođaid ja ovttaveardásašvuođa suopmelaš servodagas. Dál, giđđat 2023, bargu lea jo olles leavttus. Ovdáneami lea dahkan vejolažžan Alfred Kordelina vuođđudusa mieđihan guovttejagáš ruhtadeapmi. Álggu rájes fidnu lea stivren ja dorjon viiddis sámedoibmiid ovttasbargofierpmádat. Fierpmádaga barggus deattuhuvvá vuostevurolašvuohta: fidnu bohtosat juogaduvvojit rahpasit sámegielat bálvalusaid ovddideaddji organisašuvnnaid geavahussii. Stivrenjoavkku rolla lea duođaid dehálaš maiddái guhkit áigegaskkas, go doarjaga ovddideapmi ja bajásdoallan plánejuvvo.

Sámegielaid doarjja digitála bálvalusain -fidnu vulggii johtui girjeráju fierbmebálvalusaid bálvalushoavdda Kristiina Hormia-Poutanen álgagis. ”Duogážis lei riikkaidgaskasaš giettis guhká joatkašuvvan ságastallan eamiálbmogiid vuoigatvuođain ja gielalaš vuoigatvuođain. Maiddái Álbmotgirjeráju strategiija válmmaštallamis gielalaš vuoigatvuođat ja dásseveardásaš dieđuoažžun bođii nannosit ovdan”, Hormia-Poutanen muitala. Son čilge, ahte fidnu bokte lea vejolaš árvvoštallat ja ovddidit Álbmotgirjeráju bálvalusaid oktiidoaibmivuođa ođđaláhkái: ”Lean juo guhká leamaš dan oaivilis, ahte mii galgat ávkkáiduvvat eanet min infrastruktuvrrain. Mii leat jo guhkit áigge figgan gávdnat sierra infrastruktuvrraid ovttastahtti dahkkiid ja álgán fidnu lea okta ovdamearka dákkár lahkonanvuogis. Mis leat dán fidnus mielde golbma bálvalusa, Finna, Finto ja Kotoistus-bálvalus. Bálvalusat doibmet sierrage, muhto fidnu čalmmustahttá, makkár lassiárvvu fidnet, go daid ovttastahttit.”

Fidnu stivrenjovkui gullet Sámediggi, Sámemusea Siida, Roavvenjárgga gávpotgirjerádju/ Suoma sámi erenomáš girjerádju, Oulu universitehta Giellagas-instituhtta, UiT Norgga árktalaš universitehta Giellatekno-dutkanjoavku, AvoinGLAM-fierpmádat ja Unicode. Fidnu ovttasbargá maiddái Sámi Giellagálduin. Sámi Giellagáldu lea davviriikkalaš áššedovdiorgána, mii vástida earret eará sámegielaid giellagáhttemis ja sámegiela girjegiela normeremis. Dan lassin Álbmotgirjerádju lea mielde Sámedikki Mii ovttas -fierpmádagas.

”Vuoggasadjin lei dat, ahte mii háliideimmet sápmelaš doibmiid fárrui stivrenjovkui. Čielggadeimmet, makkár organisašuvnnat doibmet sámeguovllus ja makkár sin fidnui laktáseaddji rolla lea. Lean hui ilus, go stivrenjoavku lea doaibmagoahtán nu bures. Lea boahtán dakkár dovdu, ahte sii leat čatnasan dán fidnui. Lihkostuvaimet fidnet rivttes doibmiid mielde ja dál orru, ahte bargu ovdána njuovžilit ja mii oažžut barggu gárvvisin.”

Giellabiras viidána

Sámediggi nammadii fidnu stivrenjoavkku ságadoallin Tauno Ljetoffa, guhte lea maiddái Sámedikki skuvlen- ja oahppamateriálalávdegotti, Sámi giellaráđi ja Sámi giellagáldu stivrra ságadoalli. Son lea maiddái nuortalašgiela ja kultuvrra oahpaheaddji ja badjealmmái.

Sámediggi fas lea sápmelaččaid iešráđđenorgána, man váldodoaibman lea dorvvastit sápmelaččaid eamiálbmotkultuvrra seailuma ja ovdáneami. Ljetoff govvida Álbmotgirjeráju fidnu ulbmiliid seammasullasažžan Sámedikki ulbmiliiguin. ”Fidnu doarju sámegielaid geavaheami, ovddida sámegielaid sajádaga Suomas obanassii.”

Suomas hállet golbma sámegiela: davvisámegiela, anárašgiela ja nuortalašgiela. Gielain stuorimus lea davvisámegiella, mas leat Suomas árvalusa mielde sullii 2000 hálli, anárašgielas 300–400 hálli ja nuortalašgielas sullii 300 eatnigielat hálli (Sámediggi 2023). Álbmotgirjeráju fidnus doarjja digitála bálvalusaide huksejuvvo davvisámegillii. Ná mearriduvvui, daningo bissovaš bajásdoalu dáhkideapmi buot Suomas hállojuvvon sámegielaide gáibidivččii mearkkašahtti lassiresurserema. ”Dat lea resursagažaldat. Davvisámegiella lea gielain stuorimus ja dan hállet maiddái Norggas, nuba mii oažžut ovttasbarggu bokte doppege doarjaga sátnerádjobargui. Mii eat maiddái háliidan, ahte dát lea dakkár fidnu mii ceggejuvvo ja de dat jápmá, fal vuolggasadjin lea, ahte davvisámegielat bálvalusat bissot ja ovdánit maiddái boahttevuođas”, Hormia-Poutanen ákkastallá. Son sávvá, ahte Álbmotgirjeráju fidnu movttiidivččii ain ođđa doibmiid giddet fuomášumi sápmelaččaid gielalaš vuoigatvuođaide. ”Juos gávdnošii doaibmi, mii háliidivččii ruhtadit maiddái anáraš- ja nuortalašgielat bajásdoalu, mis lea gárvves infrastruktuvra, man sáhttá atnit ávkin. Mii hukset davvisámegielat doarjaga ja sávvamis bastit ovdanbuktit fidnu ávkkiid nu, ahte maŋŋelis doarjaga sáhttá hukset eará sámegielaidege.”

Buot vel hállon sámegielat leat áitatvuložat. Gielaid áitatvulošvuohta dárkkuha dan, ahte giella ii šat sirdás sohkabuolvvas nubbái dahje dan sirdáseapmi lea hedjonan. Giela áitatvulošvuhtii váikkuha maiddái guhká joatkašuvvan giellamolsun, mas árgagiellan geavahuvvo ovdamearkka dihte suomagiella sámegiela sajis. Gielaid ealaskasvuođa seailluheapmi gáibida gillil barggu ja nana čatnaseami ieš giellaservoša siste, muhto dat ii okto leat doarvái. Maiddái birastahtti servodaga doarjja lea vealtameahttun. Oktan ovdamearkan dán doarjagis leat giellageavaheami doarju infrastruktuvrrat nugo skuvlalágádus, media ja sierra doibmiid fállan digitála bálvalusat.

”Álbmotgirjeráju fidnu dahká giela ja giellageavaheami árgabeaivválažžan. Sámegielaid, erenomážit unnit sámegielaid, dilli leat dakkár, ahte giellageavahandilálašvuođat ruovttu olggobealde eai olus leat. Mis lea dat min iežamet unna giellasearvvuš, gos gielat gullojit ja oidnojit, muhto servoša olggobealde gielaid ii sáhte olu geavahit. Suomas hállon sámegielat leat ain áitatvuložat. Erenomážit anáraš- ja nuortalašgiela dilli lea kritihkalaš”, Ljetoff muitala.

Sápmelaččaid vejolašvuođat geavahit iežasgielat bálvalusaid servodagas ovttaveardásaččat stuorra álbmotgielaiguin ollašuvvet heittogit. Sámegielat digitála bálvalusat leat vel vehá, muhto dárbu daidda stuorru oba áigge. Ljetoff máinnaša, ahte dilli lea goittotge ovdánan rievssatlávkkiiguin buoret guvlui: ”Ovdáneapmi dáhpáhuvvá oba áigge. Ovdamearkka dihte Meahcceráđđehus ja Kela fállet juo máŋggaid bálvalusaid sámegillii ja dál maiddái Álbmotgirjerádju. Go sámegielaid geavaheapmi šaddá stáhtalaš doaibmi, nugo Álbmotgirjeráju, bokte vejolažžan, viiddida dat giellabirrasa ja gielladuovdaga. Dat, ahte sámegielat olmmoš oaidná sámegiela ja sáhttá geavahit iežas eatnigiela maiddái stáhtalaš ja almmolaš lágádusain, lea mearkkašahtti.”

Álbmotgirjeráju fidnus ávkkástallat juo ovdal miehtá Sámi dahkon davvisámegiela giellagáhtten- ja terminologiijabarggu, mii lea lasihan giela geavaheami servodaga sierra gittiin. Joatkašuvvi ruhtadeami váiluma dihte sámegiela giellabargu lea leamaš boatkkalaš – guittot dán rádjái. Sámi Giellagáldu bissovaš ruhtadeapmi nannejuvvui jagis 2022, ja áššedovdiorgána álggahišgoahtá barggus Norgga Sámedikki vuolde. Dát dahká viimmatge vejolažžan guhkálaš sámegielaid tearbma- ja normerenbarggu. Fidnu laktá Giellagáldu barggu Álbmotgirjeráju stáhtalaš diehtovuogádagaide, maid bokte dat sirdása ovdamearkka dihte eiseválddiid ja eará bálvalusfáladeddjiid geavahan ontologiijaide.

Ljetoff muitala, ahte máŋggalágán giellabargu dárbbašuvvo: ”Dárbu lea normeremis jorgalan- ja dulkonbargguide ja árgabeaivvi áššehasbálvalussii sámegillii. Vánis giellabargiresurssaid ferte geavahit bures ja beaktilit, vai gielat ealáskit ja šaddet geavahangiellan. Juohkehaš sáhttá bargat giellabarggu maiddái ieš ja ovdamearkka dihte iežas bargosajis.” Ljetoff illuda Álbmotgirjeráju oassálastimis kollektiiva bargui. ”Fidnu lea fiinna rahpan, ja go diđolašvuohta fidnus lassána, seammalágán barggu sáhttá bargat maiddái earáge sajis, go stuorra vuođđobargu lea dahkon.”

Sápmelaččaid kulturárbi Finnas

Sámemusea Siida lea Suoma sápmelaččaid álbmotmusea ja riikkaviidosaš vástumusea, man erenomášsuorgin lea sámekultuvra, ja Siida lea okta fidnu deháleamos ovttasbargoguimmiin.

Sámemusea vurke iežas čoakkáldagaide Suoma sápmelaččaid immateriála ja materiála kulturárbbi ja ovdanbuktá dan gieskat ođasmuvvan čájáhusas. Álbmotgirjeráju fidnu lea ovttasbargan museain erenomážit Finna-ohcanbálvalusa davvisámegielat geavahanlavtta ovddideamis. Siida lea vuosttas organisašuvdna, masa ođđa geavahanlakta boahtá atnui.

Sámemusea Siiddas lea juo dál Finna-siidu, man digitála čoakkáldagat viidánit mealgat boahttevuođas. ”Mii doalvut dán ja boahtte jagi hui viidásit min dávvirčoakkáldagaid Finnai. Mis leat dál Finnas 3000 dávvira ja boahtteáiggis doppe bohtet leahkit 8000–9000 dávvira, main lea kultuvrralaš mearkkašupmi. Min čoakkáldagat eai leat rabas mange eará bálvalusas go Finnas”, muitala musea čoakkáldatamanueansa Marjo-Riitta Rantamäki. Son muitala, ahte buohkaide rabas čoakkáldagat dorjot sápmelaččaid oasálašvuođa iežaset kultuvrii ja bajidit kultuvrralaš iešdovddu: ”Olahahttivuohta lei guovddášlaš sivva dasa, manin mii leat háliidan rahpat min čoakkáldagaid Finnai. Váldooassi sápmelaččain ássá sámiid ruovttuguovllu olggobealde, ja mu mielas buot sámeservoša lahtuin galgá leat vuoigatvuohta sin iežaset kulturárbái, ássanbáikkis sorjjakeahttá.”

Okta oassi Sámegielaid doarjja digitála bálvalusain -fidnus lea YSO dahjege Almmolaš suopmelaš ontologiija jorgaleapmi davvisámegillii. Sámegielat áššesánit sirdašuvvet maiddái museavuogádagaide, maid Siida boahttevuođas geavaha museamateriálaid sisdoalu govvideamis. ”Mii háliideimmet áinnas leat mielde fidnus, dannego dat doarju fiidnát sápmelaččaid gielalaš ovttaveardásašvuođa ja dásseárvosaš dieđuoažžuma. Dat, ahte áššesátnelisttut gávdnojit fargga maiddái sámegillii, álkidahttá min barggu boahtteáiggis, go mii beassat logahallat sámegillii”, muitala Rantamäki. Siidda čoakkáldatassisteanta ja fidnu stivrenjoavkku lahttu Oona Leppälä joatká: ”Vuorddán juo sámegielat áššesániid. Dies mii oahppat iežage lasi, go beassat veardidit sáme- ja suomagielat sániid.” Fidnu áigge maiddái Finna geavahanlakta huksejuvvo davvisámegillii. ”Sámegielat geavahanlakta fas dahká vejolažžan ozuid dahkama davvisámegillii ja ná buorida min materiálaid gávdnama sihke sámeguovllus ja álbmotlaččatge”, Rantamäki guorahallá.

Sámiid álbmotbeaivve 6. guovvamánu 2023 Sámemusea Siida almmustahtii viiddis sámegáktečoakkáldagas Finnas. Almmustahttindilálašvuohta lágiduvvui Anáris sámemusea auditorias, ja dilálašvuođas oahpahuvvui maiddái Finna geavaheapmi ja muitaluvvui boahttevaš davvisámegielat Finna-geavahanlavttas. Rantamäki muitala duđavažžan, ahte musea lea ožžon sámegávttiid almmustahttimis giitosa sámeservošis. Son goittotge deattuha, ahte juohke almmustahttima ferte guorahallat dárkilit ja guldalit servoša jiena hearkkes beljiin. ”Mii leat almmustahttán čoakkáldagaid Finnas hui sensitiivvalaččat. Mii leat bargan olu čielggadanbarggu ja jearahallamiid servoša siste ja servoša jietna lea hui čielggas, sápmelaččat háliidit gávdnat iežaset kulturdávviriid Finnas. Ovdamearkka dihte dávviriid bokte 99 proseantta sápmelaččain lei dan oaivilis, ahte rahpet din čoakkáldagaid Finnai.”

”Čuovgagovaid mii eat leat vel almmustahttán Finnas, daningo govaid bokte dilli lea vehá earálágan go dávviriid. Sámedávviriid sáhttá oaidnit eará sajiinge, sámegávttiid oaidná iešguđetlágán dilálašvuođain ja daid detáljaid sáhttá govvet juos nu háliida”, Rantamäki čilge. Kollektiiva dohkkeheapmi lea dásge dehálaš. “Govaid bokte ferte dahkat sihkkarit seammalágán oktasaš mearrádusa go dávviriiguin, vai mii sáhttit govaid almmustahttit”, son smiehttá. Siidda govvaarkiivvas vástideaddji Leppälä dievasmahttá: ”Mii fertet bargat olu dutkanbarggu ovdal go govaid sáhttá almmustahttit, daningo dál govain leat váilevaš dieđut. Mis lea Siiddas dat linnjá, ahte ealli olbmuin jerro, háliiditgo sii, ahte sin govat leat oaidni nláhkái čájáhusas. Seamma guoská govaid almmustahttima Finnas.”

Álbmotgirjerádjui ja fidnui Rantamäki ja Leppälä sáddeba movttiidahtti dearvvuođaid: ”Lea duođaid illudahtti, ahte oaččuimet dákkár fidnu ja ahte bohtosat leat juo oaidninláhkái. Dieđusge mii sávašeimmet, ahte fidnu ollašuvašii muhtin mihttolávas maiddái guovtti eará sámegillii. Dál go lehpet álgui beassan!”

”Livččii duođaid suohtas govvidit sámegillii”

Suoma sámi erenomáš girjeráju sámegirjjálašvuođa girjerádjočoakkáldat lea okta gokčevaččamusain Davviriikkain. Erenomáš girjerádju doaibmá Roavvenjárgga gávpotgirjeráju Lappi-ossodagas, ja dan máŋggabealat čoakkáldat sisdoallá earret eará čáppagirjjálašvuođa, oahppočájánasaid, dutkamuša, ealligovaid ja musihka. Erenomáš girjeráju bargun lea bálvalit erenomážit sápmelaš áššehasaid, bajásdoallat ja ovddidit sámečoakkáldaga ja fállat diehtobálvalusa riikkaviidosaččat. Erenomáš girjerádju čohkke maiddái sámebibliografiija ovttas Álbmotgirjerájuin.

Sierragirjerádjodikšu Tiina Mäntylä rahpá mearrádusa vuolgit mielde Álbmotgirjeráju fidnu stivrenjovkui: ”Fidnus leat seammasullasaš ulbmilat go Suoma sámi erenomáš girjerájus. Mii figgat girjerádjobarggu geahččanguovllus ovddidit sámekultuvrra ja -girjjálašvuođa ja dieđuoažžuma. Ovdal fidnu stivrenjovkui vuolgima ságastallen sámeguovllu girjerájuiguin, ja sin oaidnu lei seammalágán. Mearrideimmet dahkat oktasaš čatnasumi fidnui.” Erenomáš girjerádju bargá divttis ovttasbarggu sámeguovllu girjerájuiguin dego Anára sámegirjerájuin ja Ohcejoga Pedar Jalvi -girjerájuin.

Mäntylä muitala, ahte erenomáš girjeráju barggut leat rievdan mannan jagiid áigge: ”Dán áigge ain eanet Kirjastopalvelu ja Kirjavälitys skáhppojit sámegielat materiála ja doaimmahit maiddái logahallama ja sisdoalu govvideami. Dát lea stuorra nuppástus, mii lea dáhpáhuvvan moaddi jagi siste”, Mäntylä muitala. ”Ovdal sámegielat materiála logahallojuvvui ja govviduvvui mis erenomáš girjerájus. Dál mii govvidit iešgoasttádusaid ja dieđusge Norggas ja Ruoŧas boahtti sámemateriála.” Mäntylä muitala, ahte sámemateriála boahtá govvidanláhkái goittotge hui unnán.

Sámegielat materiála govvidangiellan lea suomagiella. ”Lean iskan ohcat boares Lapponica-materiálain, ahte iigo duođaid leat sámegillii govviduvvon. Ii leat, in leat gávdnan mangelágán čájánasa das, vaikko Lapponicai lei stuorra dárbu dalle go dat ráhkaduvvui”, Mäntylä imaštallá. Son čujuha Lapponica-sátnerádjui, mii lea Roavvenjárgga girjeráju sierrasátnerádju ja mii gávdno Álbmotgirjeráju Finto-bálvalusas. Áššesátnerádju sisdoallá suoma- ja sámegielat tearpmaid. ”Lapponicain govviduvvui namalassii Lappi-materiála ja maiddái sámemateriála. Sátnerájus gávdnojit ovdamearkka dihte gámasuoinnit, johtin ja jeatkkát.

Álbmotgirjeráju fidnu ontologiijajorgalus dahká vejolažžan sámegielat govvidanbarggu. Juos materiála lea govviduvvon davvisámegillii, maiddái ohcan lihkostuvvá davvisámegillii. Materiála ohcci áššehas fidne sisdollui vuođđuduvvi bohtosiid seammaláhkái go dalle go ohcá suomagillii.

”Lea miellagiddevaš jearaldat, mo Álbmotgirjeráju fidnu váikkuha sámemateriálaid sisdoalu govvideapmái. Livččii duođaid suohtas govvidit sámegillii ja geavahit sámegielat tearpmaid, erenomážit áššehasgeahččanguovllus. Vuorddán dan, ahte davvisámegielat YSO almmustahttojuvvo. Go oidnen Finto davvisámegielat testensiiddu bođii jurdda ”vuoi, dát lea viimmatge duođaid dás!””, Mäntylä dadjá.

Álbmotgirjeráju fidnu fállá máŋggalágán vejolašvuođaid sámegielat bálvalusaid ovddideapmái ja ávkkástallamii boahtteáiggis. Lea dehálaš, ahte maiddái sámesearvvuš fidne fidnu bohtosiin iežas geavahussii. Mäntylä jurdagat fidnu vejolaš váikkuhusain ožžot jearahallige moddját: ”Finna geavahanlavtta davvisámegielat jorgalus lea sápmelaš áššehasa geahččanguovllus duođaid buorre ja smiehtan, sáhtášiigo dan vehkiin sámegielat áššehasaid oahpistit maiddái iehčanas dieđuohcamii, erenomážit go váldá vuhtii, man vehá mis leat sámegielat bargit girjerájuin”, Mäntylä smiehtada ja joatká: ”Niegadan dieđusge maiddái das, go dákkár stuorra vuođđobargu lea dahkon girjerádjovuogádagain ja sámegiella lea doppe stuorra ráhkadusain, ahte oččošeimmet lasi sápmelaččaid girjerádjobargui.”

Oassi fidnu váikkuhusain oidno jagiid geažes, iige buot dan váikkuhusaid sáhte oba ovddalgihtii einnostit. ”Gáttán, ahte ságastallan lea easka álgimin ja dál mii smiehttagoahtit, mo mii sáhttit atnit ávkin dáid sámegielat bálvalusaid iežamet barggus. Sávange Álbmotgirjerádjui sitkatvuođa, vai sámegielat bálvalusaid bajásdoallan ja ovddideapmi joatkašuvvá.”

Gáldut ja lassidiehtu:

AvoinGLAM-fierpmádaga neahttasiiddut. Vižžon 15.6.2023. Oažžunsajis: https://www.avoinglam.fi/

Sámi Giellagáldu neahttasiiddut. Vižžon 15.6.2023. Oažžunsajis: https://www.giella.org/

Oulun universitehta Giellagas-instituhta neahttasiiddut. Vižžon 15.6.2023. Oažžunsajis: https://www.oulu.fi/fi/yliopisto/tiedekunnat-ja-yksikot/humanistinen-tiedekunta/giellagas-instituutti

Sámedikki neahttasiiddut. Vižžon 2.5.2023. Oažžunsajis: https://www.samediggi.fi/

Sámemusea Siidda neahttasiiddut. Vižžon 15.6.2023. Oažžunsajis https://siida.fi/

Diehtu Suoma sámi erenomáš girjerájus. Vižžon 15.6.2023. Oažžunsajis: https://www.rovaniemi.fi/Palvelut/Suomen-saamelainen-erikoiskirjasto/82f9846c-f954-478e-9b3e-84c482902d6c

UiT Norgga árktalaš universitehta Giellatekno-dutkanjoavkku neahttasiiddut. Vižžon 15.6.2023. Oažžunsajis: https://giellatekno.uit.no/

Unicode neahttasiiddut. Vižžon 15.6.2023. Oažžunsajis: https://home.unicode.org/

Čállidieđut

Mari Guttorm, diehtoáššedovdi
Álbmotgirjerádju, Sámegielaid doarjja digitála bálvalusain- fidnu
mari.guttorm[at]helsinki.fi